Už je to nějaký pátek co se mi v hlavě rodí nápady a myšlenky, které bych chtěla sdílet a možná i na ně slyšet názory ostatních. Když to nezkusím, nic nezjistím, a tak světě div jsem tu, se svým prvním článkem. Uvidíme jak, a jestli, to bude pokračovat dál. Prozatím...
Protivná aupair proto, protože jsem, no dobře, spíš už byla, aupair. No, někdy i docela protivná. V Anglii skoro rok a teď už třetím měsícem ve Španělsku, v ne tak krásné, Barceloně, ale o tom zase jindy.
Za měsíc touto dobou už budu doma, kde svůj aupair život oficiálně pověsím na hřebík a začnu žít (snad) normální dospelacký život. Ani nevíte jak moc mě ta představa vší té reality děsí. Ale zároveň i táhne a láká jako nic předtím. Musím uznat ze po těch skoro dvouročních prázdninách se normálního života s povinnostmi nemůžu dočkat. Dost bylo lenošení a nic nedělání. Je na čaše vystoupit z komfortní zóny a zas se posunout dál. Kdo ví kam mě mé kroky zavedou.
Jak říkám, život si neplánuj on se zkomplikuje sám. A že se něco děje každou chvíli. Ale na druhou stranu, kdyby to všechno bylo jednoduchý nikam bysme se neposouvali a nevyvíjet se by přece byla nuda.
Toť vše k mému prvnímu blogovému výlevu, tak (snad) zas příště.
Pac a pusu Protivná aupair xxx
